Baňkování             

Je aplikace baněk na jednotlivé části těla, přičemž se dají použít jak baňky skleněné, plastové nebo také silikonové.

Baňkování je v povědomí lidí většinou spojené s metodami tradiční čínské medicíny.

Principem baňkování je vytvoření podtlaku při  přiložení baňky na danou oblast, která do sebe vtáhne kůži a podkoží s pojivovou tkání, ve kterých dojde k intenzivnímu překrvení a proniknutí krve mimo cévní řečiště. Následně pak dojde k podpoře metabolismu u cílového orgánu, ke stimulaci látkové výměny v ošetřované oblasti a obecně k podpoře krevního oběhu a energie čchi.

Základní rozdělení metody baňkování je na teplé a studené, kdy u první varianty se podtlak vytváří rychlým vsunutím zapáleného smotku vaty do baňky a následného rychlého přiložení baňky na dané místo. Při studeném baňkování můžeme využít jak baněk plastových, kdy se podtlak vytváří sací pumpičkou, kdy lze snadno regulovat sílu sání a nebo také baněk silikonových, kdy podtlak vytvoříme pouhým vytlačením vzduchu zmačknutím baňky.

Baňkami lze provádět baňkovou masáž, kdy se baňkou pomalu pohybuje přímočaře nebo krouživými pohyby po větší ploše, popř. po směru zvolené akupunkturní dráhy. Tato metoda se vetšinou používá na zádech.

Další technikou je metoda bleskového baňkování - kdy se baňky postupně přikládají a následně šetrně "odtrhávají" a přikládají na nové místo.

Technika GUA SHA (kua ša)

Její tradice spadají do období několik století před naším letopočtem. Díky své bezpečnosti a komplexnímu účinku má široké uplatnění nejen v klasické medicíně, ale také mezi lidovými léčiteli např.Vietnamu a Indonésie, jako jakási forma lidové "první pomoci".

Kua můžeme volně přeložit jako škrábat nebo intenzivně třít

Ša má více významů, můžeme to přeložit jako svalové spazmy, krevní stáza a odpadní látky v podkožní tkáni, ale také znamená "krvavé šmouhy", které se mohou vytvořit na kůži po masáži.

Velice volně to můžeme přeložit jako "seškrabávání problémů" z ošetřované oblasti.

Pro masáž se používájí rozmanité pomůcky - nejčastěji destičky různých tvarů z jadeitu nebo rohu vodního buvola, ale také se může použít čínská lžička nebo hrana masážní baňky.

Ša se primárně objevují na jangovém tj. vnějším povrchu těla - šíje, ramena, záda, hýždě a končetiny. Na hrudníku a břiše se gua sha provádí vyjímečně.

Stopy po masáži by měly zmizet do 2-4 dnů a jsou potvrzením procesu uzdravování.

Při provádění této masáže se vytváří na kůži sání a podtlak, jehož účinkem je podpora krevního oběhu a životadárné energie čchi, ale důležitým vedlejším efektem je také rozproudění tělesných tekutin a odstranění různých odpadních a toxických látek z hlubších vrstev tkáně.

 Indikace baňkování a techniky Gua Sha

• akutní/chronické bolesti svalů a kloubů
• revmatické problémy
• regenerace kůže
• stimulace vnitřních orgánů (Haedovy zóny)
• nachlazení, zánět průdušek

Kontraindikace

• neznámá a nejasná diagnóza, bolesti a potíže nejasného původu
• teploty
• extrémní vyčerpání
• léčba vysokého krevního tlaku
• jaterní onemocnění
• národová onemocnění
• záněty žil, křečové  žíly
• oblast lebky, obličeje, prsních bradavek
• v těhotenství oblast břicha a pánve - zcela se vyhýbáme dráze sleziny